Co ve skutečnosti znamená „4:1“ na etiketě

U rostlinných výtažků v doplňcích stravy často vidíme zápis 4:1, 10:1 nebo 20:1. Vypadá jako míra síly přípravku — ve skutečnosti mluví o něčem zcela jiném.

Odkud se to číslo bere

Poměr extrakce, v odborné literatuře označovaný zkratkou DER, popisuje poměr mezi množstvím suroviny a množstvím získaného výtažku. Zápis 4:1 znamená, že ze čtyř hmotnostních částí sušené rostliny vznikla jedna část výtažku.

Jde tedy o údaj o procesu, nikoli o obsahu.

Přepočet na konkrétních množstvích

Uvádí-li etiketa 200 mg výtažku z bobkového listu v poměru 4:1, odpovídá to přibližně 800 mg sušeného listu. U 120 mg výtažku z fenyklu mluvíme zhruba o 480 mg suroviny a u 60 mg heřmánkového výtažku přibližně o 240 mg.

Co poměr extrakce zamlčuje

Neříká, jakým rozpouštědlem se extrakce vedla. Vodný, vodně-alkoholový a olejový výtažek z téže rostliny obsahují jiné skupiny látek, protože různé látky se rozpouštějí v různých médiích.

Neříká ani, která část rostliny byla použita — kořen, list, květ či plod.

Proč se dva výtažky 4:1 mohou lišit

Rostlinná surovina není stejnorodá. Obsah účinných látek se mění podle odrůdy, půdy, oslunění, doby sklizně a způsobu sušení.

Dva přípravky se stejným poměrem 4:1 tedy mohou obsahovat výrazně odlišná množství sledovaných látek. Samotný poměr k porovnání nestačí.

Standardizace — údaj, který porovnání umožní

Standardizace je uvedení procentuálního obsahu konkrétní látky ve výtažku. Zápis jako „90 % inulinu“ nebo „20 % oleuropeinu“ říká, kolik značkové látky se v surovině skutečně nachází.

Je to jediný údaj na etiketě, který umožňuje postavit dva přípravky vedle sebe. Uvádí-li jeden standardizaci a druhý pouze poměr extrakce, porovnáváme dvě rozdílné věci.

Znamená vyšší poměr lepší přípravek

Ne automaticky. Výtažek 20:1 je zahuštěnější než 4:1, ale zahuštění samo o sobě není předností — rozhoduje, co se zahustilo.

Tři varianty, které na trhu najdete

Nejchudší je samotný název rostliny bez množství; tehdy kupující neví nic. Častější je zápis hmotnosti a poměru extrakce, například „výtažek 4:1 — 200 mg“. Nejinformativnější je hmotnost plus standardizace.

Co vyžaduje právo na obalu

Předpisy o doplňcích stravy ukládají uvést název složky a její množství v doporučené denní dávce. Způsob vyjádření tohoto množství u rostlinných výtažků však není přesně předepsán, a proto výrobci používají různé konvence.

Standardizace povinná není. Její uvedení je dobrovolným rozhodnutím výrobce — a právě proto bývá znakem, že si na dokumentaci suroviny dal záležet.

Na co hledět při porovnávání

Za prvé — zda jsou množství vůbec uvedena. Za druhé — zda je u výtažků standardizace, a pokud ano, na jakou látku a v jakém procentu. Za třetí — zda je uvedena část rostliny. Za čtvrté — zda se uvedené množství vztahuje na jednu kapsli, nebo na celou denní dávku; to je nejčastější zdroj nedorozumění.

Co toto číslo nerozhoduje

Poměr extrakce není údajem o účinnosti ani o bezpečnosti. Nenahrazuje ani zdravotní tvrzení — a u většiny rostlin používaných v doplňcích stravy takové tvrzení prostě neexistuje, protože jejich žádosti stále čekají na vědecké posouzení.

Čtení etikety s porozuměním však umožňuje odlišit přípravek popsaný poctivě od takového, který se skrývá za obecnostmi.

Odkud to víme

• Evropský lékopis, obecná monografie Extracta (Výtažky) — definice výtažků, poměru surovina–výtažek a standardizovaných, kvantifikovaných a jiných výtažků.
• Evropská agentura pro léčivé přípravky, Výbor pro rostlinné léčivé přípravky (HMPC) — pokyny ke kvalitě rostlinných léčivých přípravků a k deklarování rostlinných látek a přípravků.
• Evropská agentura pro léčivé přípravky — vysvětlující poznámka k uvádění poměru suroviny k výtažku a extrakčního rozpouštědla.
• Směrnice 2002/46/ES o sbližování právních předpisů týkajících se doplňků stravy — čl. 6 (označování) a čl. 8 (deklarování množství).
• Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
• Nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních, zejména čl. 28 odst. 6.
• Nařízení (EU) č. 432/2012 — seznam schválených zdravotních tvrzení.
• Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) — kompendium rostlinných látek a pokyny k hodnocení bezpečnosti botanicals.
• EFSA — pokyny k vědeckým podkladům potřebným k odůvodnění zdravotních tvrzení.
• Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích — požadavky na označování potravin.
• Vyhláška č. 58/2018 Sb. o doplňcích stravy — složení a označování doplňků stravy v ČR.
• Ministerstvo zdravotnictví ČR — oznamování doplňků stravy před uvedením na trh.
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce — dozor nad označováním potravin.
• Státní ústav pro kontrolu léčiv — hranice mezi doplňkem stravy a léčivým přípravkem.
• Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-386/23 — postavení rostlinných látek podle přechodných ustanovení nařízení 1924/2006.
• Český lékopis — monografie rostlinných surovin a požadavky na výtažky.

← Zpět na stránku produktu